Sušení stlačeného vzduchu

Sušení stlačeného vzduchu (ISO 8573-1) je klíčovým procesem pro zajištění jeho kvality a efektivního využití v různých průmyslových aplikacích. Existují různé metody sušení stlačeného vzduchu, přičemž každá z nich využívá odlišné principy a technologie k dosažení požadovaného výsledku. Jednou z běžně používaných metod je chladicí sušení, které pracuje na principu ochlazení a kondenzace. Tato metoda využívá chladicí systémy k snížení teploty stlačeného vzduchu na několik stupňů nad bodem mrazu, čímž dochází ke kondenzaci vodní páry obsažené ve vzduchu. Takto kondenzovaná voda je následně oddělena od proudu stlačeného vzduchu a odstraněna. Chladicí sušičky jsou schopny dosahovat tlakových rosných bodů až do 2°C. Je však důležité poznamenat, že pro dosažení tlakových rosných bodů pod 0°C se tato metoda nehodí, neboť by docházelo k zamrznutí kondenzátu v systému.

Pro aplikace vyžadující ještě nižší tlakové rosné body, pod 0°C, se používají sušičky pracující na principu adsorpce. Adsorpční sušení umožňuje dosáhnout extrémně nízkých tlakových rosných bodů, až do -110°C, což je na špičce současných technologických možností. Tento proces spočívá v adsorpci (přilnutí) vodní páry z procházejícího stlačeného vzduchu na pevnou adsorpční látku, jako je silikagel, aktivoval alumina nebo molekulární síta, bez vzniku chemické sloučeniny. Výhodou je, že adsorpční médium není spotřebováváno, ale je periodicky regenerováno buď bez použití tepla (beztepelná regenerace) nebo s použitím tepla (tepelná regenerace).

Beztepelná regenerace je energeticky účinnější, ale vyžaduje část sušeného vzduchu k regeneraci adsorpčního média. Tepelná regenerace naopak využívá externí zdroj tepla pro obnovení adsorpční schopnosti média, což může být výhodnější v aplikacích s vysokou spotřebou vzduchu, kde by bylo nežádoucí odebírat sušený vzduch z procesu.

Důležitým aspektem pro optimální fungování adsorpčních sušiček je správné dimenzování adsorpčních komor. Aby bylo zajištěno efektivní sušení, je nutné, aby byl vzduch v dostatečném kontaktu s adsorpčním médiem, což závisí na rychlosti průtoku vzduchu a výšce náplně adsorpčního média. Správné dimenzování zabraňuje vytváření kanálků v náplni, které by snižovaly efektivitu sušení, a zajišťuje, že adsorpční médium je rovnoměrně zatíženo vlhkostí z procházejícího vzduchu.

V praxi se adsorpční sušení provádí v systémech s více komorami, kde se střídá fáze adsorpce a desorpce, čímž je zajištěn nepřetržitý provoz sušičky. Při regeneraci adsorpčního média je důležité správně řídit směr průtoku regeneračního vzduchu, aby nedošlo k poškození adsorpčního média nebo k jeho neefektivní regeneraci.

Kromě samotného sušení je nezbytné zajistit, aby před adsorpční sušičkou byl instalován filtr, který odstraní kondenzát, olejové kapky a pevné částice, a za sušičkou filtr pro odstranění abradovaných částic z adsorpčního média. Tato filtrace je klíčová pro ochranu následujících zařízení v pneumatickém systému a pro zajištění čistoty stlačeného vzduchu.

Beztepelná regenerace je inovativní metodou sušení stlačeného vzduchu, která se obejde bez vnějšího zdroje tepla. Tato technika, známá jako Heatless Dryer, využívá principu Pressure Swing Adsorption (PSA), umožňující desorpci adsorbované vlhkosti bez potřeby dodávky tepla. K desorpci dochází pomocí proudu sušeného vzduchu, obvykle ve výši 8-18 % celkového objemu, který je expandován na atmosférický tlak a prohnán přes ložisko adsorbentu. Díky velkému podtlaku v regeneračním proudu a teplu uvolněnému adsorpčním procesem je adsorbent efektivně regenerován.

V procesu adsorpce je vlhký stlačený vzduch přiváděn do adsorbéru, kde dochází k ukládání vlhkosti z vzduchu na povrch adsorpčního média díky gradientu parciálního tlaku. U systémů založených na beztepelné regeneraci je možné využít pouze vnější povrch adsorpčního média, což omezuje jeho kapacitu přibližně na 0,5 % z celkové možné adsorpce. Pro efektivní adsorpci je třeba zvolit krátké cykly střídání adsorpce a desorpce, což vede k ekonomické efektivitě procesu v řádu několika minut. Správná volba doby cyklu zajišťuje optimální vztah mezi dobou desorpce a dobou nárůstu tlaku, který probíhá paralelně.

Pro kontinuální provoz adsorpčních sušiček jsou typicky používány adsorbenty jako aktivovaná hlína nebo molekulární síta, které se vyznačují vysokou efektivitou adsorpce při různých vstupních teplotách a tlakových rosných bodech. Zatímco aktivovaná hlína je vhodná pro vstupní teploty do 35°C a tlakové rosné body až do -40°C, molekulární síta jsou přizpůsobena pro vyšší vstupní teploty až do 55°C a nižší tlakové rosné body až do -90°C. Výhodou tohoto systému je, že teplota stlačeného vzduchu na výstupu z sušičky je pouze o 2-6°C vyšší než na vstupu, což značí minimální tepelný nárůst během adsorpce.

Desorpce v beztepelných regeneračních adsorpčních sušičkách probíhá v protiproudu a je synchronizována s adsorpcí, využívající část proudu sušeného stlačeného vzduchu. Tento proces je téměř izotermický díky poklesu parciálního tlaku adsorbované komponenty, což zajišťuje efektivní odstranění vlhkosti z adsorbentu.

Systém řízení beztepelně regenerovaných adsorpčních sušiček je jednoduchý a spolehlivý, zahrnující jeden nebo dva hlavní a výfukové ventily, které jsou ovládány přímo nebo nepřímo pomocí časově řízeného cyklu. Tento systém umožňuje efektivní synchronizaci mezi sušičkou a kompresorem, což vede k optimalizaci regeneračního výkonu sušičky v závislosti na provozní době kompresoru.

Vzhledem k vysoké efektivnosti a energetické účinnosti jsou beztepelně regenerované adsorpční sušičky ideální pro aplikace, kde je požadován nízký tlakový rosný bod, ať už v oblastech s vysokým rizikem výbuchu, v podzemních instalacích, nebo na místech s častou změnou umístění. Pro adaptaci na různé provozní podmínky je však důležité zvážit použití systémů závislých na zátěži, které umožňují variabilní cykly a tím optimalizují spotřebu desorpčního vzduchu v závislosti na aktuální potřebě sušeného vzduchu.

Regenerace teplem představuje klíčovou fázi v procesu adsorpčního sušení, při které dochází k obnově adsorpční schopnosti sušicího média. Tento proces se odvíjí s využitím vyfukovaného již osušeného vzduchu doplněného o současné dodání tepla. Struktura zařízení pro regeneraci teplem se na první pohled může jevit podobně jako u sušiček s regenerací bez tepla, avšak zásadní rozdíl tkví v použití přímého elektrického zdroje tepla, což celý regenerační proces významně podporuje a optimalizuje.

Z hlediska procesní technologie vyžaduje použití adsorpčních sušiček s regenerací teplem odlišný přístup. Tyto sušičky jsou vybaveny systémem pro regeneraci vzduchu s integrovaným ohřívačem přímo v adsorbéru, což umožňuje přímé vedení tepla regenerace do sušicího média. Efektivita přenosu tepla je závislá na konstrukci systému, jelikož při přenosu tepla od ohřívacího systému k sušicímu materiálu dochází pouze k minimálním ztrátám.

Na rozdíl od sušiček s regenerací bez tepla není nutné proces nabíjení na krátkou dobu přerušovat z důvodu sekundárních procesních rovnováh. Pro návrh adsorpčního systému je nezbytné pochopení následujících aspektů: rovnováha mezi adsorbovanou látkou a adsorbentem v kontextu tepelných adsorpčních procesů, kinetika adsorpce a desorpce, požadavky na hmotnost a energii při adsorpci, povolené průtokové rychlosti a tlakové ztráty, dimenzování vrstev adsorbentu.

Media pro adsorpci musí splňovat specifické požadavky, jako je vysoká selektivita pro oddělovanou složku, snadná desorpce po nasycení, vysoká adsorpční kapacita i při nízkých koncentracích, mechanická odolnost vůči teplotním změnám, propustnost pro plyny a páru během adsorpce a desorpce, chemická odolnost vůči plynům a vodní páře.

Základní principy adsorpce, týkající se rychlosti, doby setrvání a směru toku uvnitř adsorbéru, platí i pro sušičky s regenerací teplem. Adsorpční sušičky s interně aplikovanou regenerací tepla využívají dynamickou kapacitu adsorbentů až do maximálních 16 – 18 %. Tato dynamická kapacita umožňuje využití vnitřních i vnějších povrchů sušicího média pro uchování vlhkosti. Díky maximálnímu využití kapacity jsou cykly od adsorpce po regeneraci a zpět výrazně delší než u systémů s regenerací bez tepla. Období adsorpce trvající 4 – 8 hodin se ukázalo jako vhodné. Dlouhá doba adsorpce vyžaduje větší adsorbér s odpovídajícím množstvím sušicího média. Kratší doby představují problém, zejména při nepříznivých zatěžovacích vzorcích, kvůli potřebě současného běhu regenerace, během které musí dojít k ohřevu a ochlazení s ohledem na celkovou tepelnou potřebu.

V kontextu regenerace teplem dochází k odstranění vlhkosti z nasyceného sušicího média protiproudem, což zamezuje zbytečné dvojí adsorpci a zvyšuje energetickou efektivitu procesu. Tato metoda regenerace kvalitativně určuje tlakový rosný bod na základě vrstvy sušicího média umístěného u výstupu z adsorbéru během fáze adsorpce. Během protiproudé regenerace je tato vrstva vystavena přesně specifikované teplotě a vlhkosti po delší dobu, čímž je během adsorpce určen tlakový rosný bod.

Celkový proces regenerace prochází dvěma fázemi: ohřevem a ochlazením. Na začátku regenerace je zapnut integrovaný elektrický ohřívač, který postupně ale stále zvyšuje teplotu sušicího média na konečnou teplotu regenerace. Rozložení ohřívacích prvků v adsorbéru je klíčové pro rovnoměrné rozložení tepla. Ideální uspořádání zabraňuje překrývání ohřátých zón a vzniku studených míst. Během ohřívací fáze vysoká teplota vyhání vlhkost uloženou v adsorpčním médiu. Při určité teplotě se vlhkost odpaří a rostoucí povrchová energie překoná adsorpční silu.

Adsorpční sušičky s interní regenerací tepla nabízejí možnost dosažení tlakových rosných bodů až do -70°C v nepřetržitém provozu. Jsou vhodné pro použití v rozsahu výkonů 1000 – 6000 m^3/h, pro tlakové rosné body až do -70°C, v prostředích se středním tlakem a středními vstupními teplotami, pro sušení CO2 a v prostředích s vysokou úrovní prachu nebo toxických látek. Výběr a návrh adsorpčních sušiček vyžaduje důkladné porozumění procesním podmínkám a specifikacím aplikace, aby bylo dosaženo optimálního výkonu a efektivity.

Regenerace foukáním vnějšího vzduchu je klíčovou technologií u adsorpčních sušiček s tepelnou regenerací, které využívají externí zdroje ohřevu a foukání. Tyto systémy vyžadují pouze minimální množství již ošetřeného stlačeného vzduchu pro vypuzení a tlakovou náplň, což představuje značnou úsporu v porovnání s tradičními metodami. Vzduch potřebný pro regeneraci je přiváděn nebo odsáván z okolní atmosféry pomocí vakuové pumpy a ohříván prostřednictvím výměníku tepla s použitím různých zdrojů energie, jako je elektrická energie, pára, horká voda, ohřátý olej nebo jiné nosiče energie.

Adsorpční sušičky s tepelnou regenerací, které využívají externí systémy ohřevu a foukání, mohou být ovlivněny nepříznivými podmínkami v místě instalace, jako je vysoká teplota okolí, vysoký obsah prachu nebo vlhkosti v okolním vzduchu a korozivní složky v atmosféře. Tyto nepříznivé podmínky však lze účinně eliminovat vhodnými opatřeními. Systém regenerace foukáním nabízí široké možnosti adaptace na problematické okrajové podmínky, což umožňuje přizpůsobení se specifickým požadavkům použitím různých materiálů.

V praxi se adsorpční sušičky musí vyrovnat s různými stavy okolního vzduchu, které jsou způsobeny sezónně podmíněnými meteorologickými změnami. Tyto změny mají přímý vliv na teplo adsorpce a sekundárně mohou způsobit významné změny v dynamické kapacitě adsorpčního materiálu, době běhu sušicí instalace mezi cykly, teplotě vysušeného vzduchu a tím i na zbytkovou vlhkost ve vysušeném vzduchu. Moderní instalace proto využívají dvouvrstvové adsorbéry, kde spodní, voděodolná vrstva s velkými póry, která se jako první setkává se stlačeným vzduchem vstupujícím ve vlhkém nebo přesyceném stavu, je vybavena vysokou kapacitou zatížení a nabízí další výhodu v tom, že není rozrušena dopadem vysoké vlhkosti vzduchu, vodní mlhy nebo vodních kapek, čímž se zabrání lámání zrn, abrazi a zvýšené ztrátě tlaku, která by snižovala kapacitu nebo životnost adsorpčního média.

Regenerace probíhá v paralelním režimu s adsorpcí a zahrnuje přívod okolního vzduchu pomocí ventilátoru s vstupním tlumičem hluku, který je následně ohřát na teplotu regenerace. Tento ohřátý vzduch je pak veden k regenerované nádobě přes horní spínací ventil a protiproudě prochází adsorbérem, čímž ohřívá adsorpční médium. Po ukončení fáze ohřevu, monitorované termostatem, začíná fáze chlazení, kdy je systém proplachován neohřátým chladným okolním vzduchem. Tím se adsorpční médium a adsorbér ochladí na nízkou provozní teplotu. Aby se zabránilo vrcholu rosného bodu při přepínání z regenerace na adsorpci, je po fázi chlazení nádoba proplachována částí již vysušeného stlačeného vzduchu z systému po omezenou dobu.

Klíčem k ekonomicky optimálnímu provozu adsorpčních sušiček s externě regenerovanou adsorpcí je maximální využití kapacity adsorpčního materiálu s vlhkostí prostřednictvím monitorování rosného bodu, což snižuje spotřebu energie pro jednotlivé regenerace, redukuje frekvenci regenerací a zabraňuje ucpávání pórů. Regenerace protiproudě k směru adsorpce zabraňuje tomu, aby se voda, která má být desorbována z nabitých vstupních vrstev, nepřenášela přes celou postel. Rychlost regenerace nejméně 0,08 m/s zajišťuje rovnoměrné rozložení vzduchu i v rozsáhlých adsorpčních lůžkách, čímž se výrazně eliminuje nežádoucí rekondenzace uvnitř adsorpčního lůžka.

Tento přístup k regeneraci a využití adsorpčních sušiček umožňuje flexibilní a ekonomické využití i v prostředích s nebezpečím výbuchu, s možností spolehlivě dosahovat tlakových rosných bodů až do -55°C při nepřetržitém provozu.

Regenerace vakuem představuje logický další krok ve vývoji od regenerace foukáním. Zásadní rozdíl spočívá v tom, že potřebné množství vzduchu pro regeneraci již není poskytováno pomocí tlačícího ventilátoru, ale s využitím sací pumpy. Nový standard sušiček s adsorpcí a regenerací vakuem byl vytvořen s cílem splnit požadavky na vyšší spolehlivost při konstantní kvalitě stlačeného vzduchu a rosného bodu, a zároveň se vyhnout zbytečnému plýtvání stlačeným vzduchem jako vypuzovacím vzduchem.

Adsorpční proces u sušiček s regenerací vakuem je v zásadě identický s metodami tepelně regenerované adsorpce, které byly vysvětleny dříve, a proto je zde stručně popsán pouze pomocí klíčových pojmů. U sušiček s regenerací vakuem je využívána dynamická kapacita adsorpčního média až do 18 – 20 %, a to jak vnitřních, tak vnějších ploch. Adsorpce probíhá směrem odspodu nahoru a s narůstajícím nasycením se zóna hmotového přenosu posouvá od vstupu k výstupu adsorbéru. Při dosažení bodu průlomu systém přepne na regeneraci.

Regenerace pomocí vakuové metody znamená zcela nový přístup. Pumpa navržená pro vakuový provoz odsává okolní vzduch do adsorbéru, kde probíhá desorpční proces. Vzduch obohacený o vlhkost je nakonec odveden prostřednictvím vakuové pumpy. Sací efekt způsobuje v adsorbéru tlak nižší než atmosférický. Stupeň vakuování závisí na tlakovém gradientu skrz adsorbér a množství vzduchu odsátého adsorbérem. Výše vakuování je také určena geometrií adsorbéru a dosahuje přibližně 0,08 – 0,1 baru.

V průběhu desorpce se vakuová pumpa nachází v oblasti horkého vzduchu a musí být navržena tak, aby vydržela extrémní teplotní podmínky. Po dokončení desorpce je ohřev vypnut termostatem a ihned poté je pro chlazení adsorbéru použit okolní vzduch proudící stejným směrem. Chlazení je automaticky ukončeno nízkopoložným kontaktem termostatu. Není nutné provádět proplach suchým stlačeným vzduchem, protože procesně podmíněné předzatížení adsorbéru vlhkostí z okolního vzduchu ovlivňuje pouze vlhkou zónu.

Při desorpci ve stejném směru toku jako při adsorpci je adsorpční médium vystaveno nejvyšším teplotám na vstupní straně adsorbéru. Zvláště v této zóně musí být dosaženo teploty adekvátní pro desorpci, jelikož právě to určuje suchost stlačeného vzduchu na výstupu z adsorbéru. To způsobuje, že teoretická doba ohřevu je delší než při desorpci protiproudem.

Vlhkost vypařená ohřátým regeneračním vzduchem je přenášena celým ložem adsorpčního média. Jelikož adsorpční médium na výstupu z adsorbéru není během fáze adsorpce zatíženo až do úplného nasycení, dochází zde k dvojité adsorpci, když vlhkým desorpčním vzduchem prochází.

Při desorpci ve vakuovém rozsahu nedochází k dalšímu získávání tepla prostřednictvím vakuové pumpy. Kvůli delší době ohřevu a dvojité adsorpci je potřeba až o 20 – 25 % více dodatečné tepelné energie ve srovnání s desorpcí protiproudem. Tento dodatečný výdaj na tepelnou energii je však téměř kompenzován systémovými výhodami vakuového principu, jako jsou:

• Nižší regenerační teplota díky regeneraci pod tlakem nižším než 1 bar absolutní a při konstantním množství regeneračního vzduchu.
• Energeticky výhodnější chlazení díky nižšímu teplotnímu nárůstu při vakuovém provozu.
• Nižší příjem vlhkosti z okolního vzduchu při vakuovém provozu snižuje množství vlhkosti na cyklus.
• Vlhký okolní vzduch obohacující adsorbér během regenerace zatěžuje vlhkou vstupní stranu adsorbéru, nikoli suchou vrstvu na výstupu.

Během celého procesu desorpce není potřeba odebírat ze systému žádný stlačený vzduch. Objemový tok na výstupu je roven objemovému toku na vstupu do sušičky.

V procesu sušení stlačeného vzduchu je klíčové pochopit, že atmosférický vzduch obsahuje vodní páru, jejíž koncentrace se mění v závislosti na teplotě. Při kompresi vzduchu dochází k zahuštění této vodní páry, což může při určitých podmínkách vést k její kondenzaci ve stlačeném vzduchu. Například kompresor s pracovním tlakem 7 barů a kapacitou 200 l/s, který komprimuje vzduch o teplotě 20°C a relativní vlhkosti 80%, může uvolňovat až 10 litrů vody za hodinu do systému stlačeného vzduchu. Aby se předešlo problémům spojeným s kondenzací vody v potrubí a připojených zařízeních, je nezbytné stlačený vzduch sušit pomocí pochladzovače a sušicích zařízení.

Klíčovým ukazatelem kvality sušení stlačeného vzduchu je “bod rosného tlaku” (PDP), který udává teplotu, při níž se vodní pára v stlačeném vzduchu kondenzuje na vodu při aktuálním pracovním tlaku. Čím nižší hodnoty PDP, tím menší množství vodní páry obsahuje stlačený vzduch. Je důležité si uvědomit, že atmosférický bod rosného tlaku nelze přímo srovnávat s PDP pro hodnocení různých sušičů.

Sušení stlačeného vzduchu se neomezuje jen na jednu techniku, ale zahrnuje různé metody jako jsou chlazení a oddělení, nadkomprese, membránové technologie, absorpce a adsorpce. Každá z těchto metod má své specifické využití a optimalizaci pro určité aplikace, což je důležité pro výběr nejvhodnějšího sušicího řešení.

Pochladzovač, který je základním prvkem většiny stacionárních instalací, funguje jako výměník tepla, který ochlazuje horký stlačený vzduch a umožňuje kondenzaci vody. Tato kondenzovaná voda je poté odvedena pomocí automatického odpadního systému. Pochladzovače mohou být vodou chlazené nebo vzduchem chlazené a jejich umístění blízko kompresoru zvyšuje efektivitu odstranění kondenzátu.

Refrigerační sušičky, které používají uzavřený chladicí oběh pro odstranění vody z stlačeného vzduchu, jsou běžně používanou technologií pro dosažení bodu rosného mezi +2°C a +10°C. Inteligentní řízení chladicího kompresoru může významně snížit energetickou náročnost moderních refrigeračních sušiček. Tyto sušičky mají navíc výhodu v podobě nízkého potenciálu globálního oteplování (GWP) používaných chladiv, což je v souladu s environmentálními předpisy a směřuje k dalšímu snižování vlivu na klimatické změny.

V oblasti sušení stlačeného vzduchu je také důležité zdůraznit význam správného výběru a dimensionování sušicího zařízení, aby bylo zajištěno efektivní a ekonomické řešení pro specifické aplikace. To zahrnuje nejen počáteční investici, ale také provozní náklady a údržbu zařízení. Integrace moderních technologií a inteligentních řídících systémů může dále optimalizovat provoz a snížit celkové náklady na vlastnictví. Je proto klíčové, aby byl výběr sušicího zařízení založen na pečlivé analýze požadavků na kvalitu vzduchu, požadovaného bodu rosného tlaku a specifik aplikace.

Metoda nadkomprese je jednou z nejjednodušších technik sušení stlačeného vzduchu, která spočívá v kompresi vzduchu na tlak vyšší než je požadovaný pracovní tlak. Tím se zvýší koncentrace vodní páry, která se po ochlazení oddělí. Nakonec se vzduch rozpíná na pracovní tlak, čímž se dosáhne nižšího bodu rosného tlaku (PDP). Tato metoda je však vhodná pouze pro malé objemy vzduchu kvůli vysoké energetické náročnosti.

Adsorpční sušení je proces, při kterém vlhký vzduch protéká přes hygroskopický materiál (např. silikagel, molekulární síta, aktivovaný hliník), čímž dochází k jeho vysušení. Adsorpční sušičky jsou typicky vybaveny dvěma sušicími nádobami, aby jedna mohla sušit přicházející stlačený vzduch, zatímco druhá se regeneruje. Typický bod rosného tlaku, kterého lze dosáhnout, je -40°C, což tyto sušičky předurčuje pro aplikace vyžadující velmi suchý vzduch.

Existují čtyři způsoby regenerace adsorpčního materiálu:
1) Adsorpční sušičky s regenerací pomocí vypouštění (také označované jako sušičky bez ohřevu), které jsou nejvhodnější pro menší průtoky vzduchu. Regenerace probíhá pomocí rozšířeného stlačeného vzduchu a vyžaduje přibližně 15–20% kapacity sušičky.
2) Sušičky s ohřívanou regenerací vypouštěním, které omezují potřebný průtok vypouštění na okolo 8% díky ohřevu vypouštěného vzduchu elektrickým ohřívačem. Tyto sušičky spotřebovávají o 25% méně energie než sušičky bez ohřevu.
3) Sušičky s regenerací foukaným vzduchem, kde se ambientní vzduch ohřeje a přivádí se k vlhkému adsorpčnímu materiálu. Při tomto způsobu se k regeneraci adsorpčního materiálu nepoužívá stlačený vzduch, což snižuje energetickou náročnost o 40% ve srovnání se sušičkami bez ohřevu.
4) Sušičky využívající teplo komprese (HOC sušičky), kde se k regeneraci adsorpčního materiálu využívá dostupné teplo z kompresoru. Tento typ sušičky může poskytnout typický bod rosného tlaku -20°C bez přídavné energie. Nižší bod rosného tlaku lze dosáhnout přidáním dalších ohřívačů.

Speciálním typem HOC sušičky je rotační bubnová adsorpční sušička, která má rotační bubno naplněné adsorpčním materiálem. Jedna část (čtvrtina) bubna se regeneruje pomocí části horkého stlačeného vzduchu (při teplotách 130–200°C) z kompresoru. Regenerovaný vzduch se následně ochladí, kondenzát se odvede a vzduch se pomocí ejektoru vrátí do hlavního toku stlačeného vzduchu. Zbytek povrchu bubna (tři čtvrtiny) se používá k sušení stlačeného vzduchu přicházejícího z pochladzovače kompresoru. HOC sušička eliminuje ztráty stlačeného vzduchu a energetická náročnost je omezena pouze na potřebu otáčení bubna.

Při použití adsorpčních sušiček je nutné zajistit spolehlivé oddělení a odvodnění kondenzátu před procesem adsorpčního sušení. Pokud byl stlačený vzduch vyroben pomocí kompresorů s mazáním olejem, musí být před sušicím zařízením instalován i olejový separátor. Většinou je po adsorpčním sušení vyžadován i filtr částic. HOC sušičky lze používat pouze s bezolejovými kompresory, protože generují teplo v dostatečně vysokých teplotách pro regeneraci sušičky.

Membránové sušičky využívají proces selektivní permeace složek plynu ve vzduchu, což je princip založený na rozdílné propustnosti pro různé plyny nebo paru. Sušič se skládá z válce, který obsahuje tisíce malých dutých polymerových vláken s vnitřním povlakem. Tato vlákna jsou specificky navržena pro odstranění vodní páry z vlhkého stlačeného vzduchu, který do sušičky vstupuje. Díky povlaku membrány může vodní pára pronikat skrze stěnu membrány a shromažďovat se mezi vlákny, zatímco suchý vzduch pokračuje vlákny v cylindru téměř ve stejném tlaku, jako měl při vstupu. Proniklá voda je poté odváděna do atmosféry mimo sušičku.

Rozdíl v parciálním tlaku plynu uvnitř a vně dutého vlákna způsobuje permeaci nebo oddělení. Membránové sušičky jsou oblíbené díky své jednoduchosti, tichému provozu, absenci pohyblivých částí, nízké spotřebě energie a minimálním požadavkům na údržbu, která se většinou omezuje na filtry umístěné před sušičkou.

Kromě odstranění vody je možné pomocí membránových sušiček dosáhnout také separace složek plynu, v závislosti na charakteristikách materiálu vlákna. Separace různých plynů je dosažena díky rozdílům ve velikosti molekul a rozpustnosti plynu v membráně. Plyny s menší molekulární velikostí mají větší difuzi a mohou být účinně odděleny na základě rozdílů v mobilitě. Díky tomu lze specifické membrány využít například pro výrobu generátorů dusíku.

V praxi to znamená, že membránové sušičky nejenže efektivně odstraňují vodní páru ze stlačeného vzduchu, ale také nabízí potenciál pro separaci a čištění plynů pro specifické průmyslové aplikace. Tato univerzálnost činí membránové sušičky ideální volbou pro různé průmyslové procesy, kde je potřeba čistý a suchý vzduch nebo kde je žádoucí separace plynů. Navíc, díky své konstrukci a principu fungování jsou membránové sušičky vhodné pro aplikace vyžadující minimální údržbu a dlouhodobou spolehlivost.