Argon (Ar)

Argon (z řeckého slova argos, což znamená nečinný) je monoatomický, nulový, chemický prvek patřící do skupiny vzácných plynů. Známé nejsou žádné skutečné sloučeniny argonu, což odráží jeho chemickou inertnost. Argon je těžší než vzduch a může mít udušující účinek. Tento plyn je bezbarvý, bez zápachu a netoxický. V uzavřených prostorách může vytlačit dýchací vzduch, přičemž nejsou patrné žádné varovné symptomy.

Díky své nízké tepelné vodivosti a chemické inertnosti se argon používá ve směsi s 10–20 % dusíku pro naplnění žárovek a, ve směsi s dalšími vzácnými plyny, pro naplnění výbojových trubic k dosažení určitých barevných efektů. Argon se také využívá jako ochranný plyn při elektrickém svařování oceli.

Argon nachází uplatnění v řadě průmyslových aplikací především díky své inertnosti. Kromě již zmíněných použití se argon využívá i v metalurgii pro atmosférickou ochranu při tavení kovů, aby se zabránilo jejich oxidaci. Ve vědeckém výzkumu a laboratorních aplikacích se argon používá jako inertní atmosféra pro různé chemické reakce nebo jako chladicí médium díky svým vynikajícím izolačním vlastnostem.

Ve speciálních aplikacích, jako je výroba polovodičů a výroba křemíkových čipů, se argon používá k vytvoření čistého, inertního prostředí, které minimalizuje kontaminaci a umožňuje vysokou kvalitu výrobních procesů. Argon se také využívá v medicíně, například při některých formách kryochirurgie, kde se jeho chladicí účinky používají k destrukci patologických tkání.

Význam argonu v průmyslu a výzkumu neustále roste, a to díky jeho jedinečným vlastnostem, které umožňují jeho široké využití v technologiích s nízkým dopadem na životní prostředí a ve vyspělých vědeckých experimentech. Jako vzácný plyn se argon získává frakční destilací kapalného vzduchu, což je proces, který umožňuje jeho izolaci v čisté formě pro komerční využití.